Holismus
Výraz holismus pochází z řeckého holos a znamená celý.
Holismus je filosofie, která chápe náš organismus nikoliv, jako rozškatulkované části, ze kterých je poskládaný, ale jako celek. Kde i ty nejmenší části mají všechny prvky celku, například každá buňka má v DNA kompletní informace o těle a mysli a dokáže díky jim neustále reagovat a komunikovat s celým organismem.
Holismus je definován, jako teorie, která z existence celku vytváří základní uspořádání světa. V rámci holismu jsou přírodní objekty, ať už živé či neživé považovány za celky a ne jen za shluky prvků a nebo částí. Tyto objekty jsou absolutně nerozdělitelné a jako celek mají větší význam, než součet všech jednotlivých částí. Tento princip je základem podstaty synchronicity , kterou zformuloval švýcarský psycholog Carl Gustav Jung.
Holistické vidění reality tedy zkoumá existenci, která je složená z průniku energetických rovin, které jsou více a nebo méně silné, a jsou nedělitelné na fyzické a duchovní.
Holistická medicína
Holistická medicína sleduje sjednocení těla a duše, přičemž se snaží pacienta uzdravit tak, že dává do souladu citové, sociální, fyzické a duševní rozměry člověka. Základním stavebním kamenem tohoto procesu je především zodpovědnost člověka za udržování svého zdraví, která spočívá v prevenci a léčbě nemoci.
Jestliže tradiční (západní) medicína klade důraz na patologické faktory, jako jsou bakterie, viry a vliv životního prostředí jako na příčiny nemocí, pak holistická medicína se opírá o názory, že příčinou nemocí jsou jevy jako úbytek energie způsobený špatnými návyky a stresem, jak fyzickým, tak i psychickým. Nemoc je v holistické medicíně tedy chápána jako důsledky nerovnováhy mezi sociálními, osobními a ekonomickými faktory na straně jedné a biologickými příčinami na straně druhé. Mezi hlavní stresové faktory dneška můžeme počítat například nedostatek pohybu, strach, citové napětí, málo odpočinku, jedy ze zamořeného ovzduší, potravin, vody, toxických léčiv a přemíra alkoholu a tuků.
Princip a metodologie holistické medicíny
Holistické vidění předopkládá nový způsob pohledu na člověka a na vše, co ho obklopuje. Toto pochopení sebe sama a druhých, směřuje holistického lékaře k daleko vhodnější léčbě, která se může podle potřeby měnit a může klidně využívat antibiotika, stejně jako třeba homeopatika, slova, masáže, emotivní očištění, vizualizace, dýchání a pohyb, výživu, meditace, tanec, zvuky, ale také třeba i ticho, světlo a nebo tmu.
Holistické techniky
Holistická medicína používá různé techniky, zde bych rád napsal něco o těch základních.
HOMEOPATIE
Je to jedna z nejznámějších nevědeckých léčebných technik. Je stará přes dvěstě let a jejím zakladatelem byl německý lékař Samuel Hahnemann. Homeopatie nahlíží na pacienta jako na celek a nezajímáji jen stav těla, ale i duše. K léčbě samotné používá přírodní prostředky - homeopatické léky: přírodní látky, rostliny, minerály, živočišné produkty, ale v silně zředěném stavu, do kterých se připravují speciílními postupy a vychází ze starověké magické nauky léčit podobné podobným, třeba v případě nemoci srdce se používali listy tvaru srdce. Když to zjednoduším, tak na bolest hlavy se používá lék, který bolest hlavy vyvolává, v případě třeba bodnutí včelou prozměnu včelí jed.
FYTOTERAPIE
Používá k léčbě rostliny. Vemte si, že čtyřicet procent aktivních složek, používaných v medicíně je rostlinného původu, rozdíl je ovšem v tom, že tradiční farmakologie používá jen aktivní složku (molekula) a fytoterapie využívá celou rostlinu, od květu přes stonek až po kořen a to včetně jejího genetického kódu. Fytoterapie nebojuje s příznaky, ale snaží se najít příčiny nemocí a stanovit způsob prevence, často se v ní používá bylinných doplňků stravy.
AKUPUNKTURA
Akupunktura je léčebná metoda, během které se do akupunkturních bodů pacienta nabodávají jehly. Podle tradiční čínské nauky leží tyto body na akupunkturních drahách neboli drahách energie, tzv. meridiánech. Těmi podle této nauky proudí životní energie čchi a jsou spojeny s jednotlivými orgány. Akupunktura se snaží předcházet nerovnováze v toku této hypotetické energie a odstraňovat ji. Vědecky se dosud nikdy nepodařilo prokázat existenci akupunkturních bodů a drah.
KINEZIOLOGIE
Kineziologie je věda o mechanických zákonitostech pohybového ústrojí člověka a zvířat. Kineziologie se zabýváfyzilogickými, mechanickými a psychologickými mechanismy. Aplikace kineziologie na lidské zdraví jsou: biomechanika a ortopedie, rehabilitace, fyzické a pracovní terapie, ale i sport a cvičení. Studium lidského a zvířecího pohybu se provádí pomocí systému sledování pohybu, elektrofyziologie svalové a mozkové aktivity, různch metod monitorování fyziologických funkcí a jiných behaviorálních a kognitivních výzkumných technik.
ŠIATSU
Šiatsu znamená v překladu tlak prsty, jde tedy v tomto případě o práci s tělem. Využívá se jí už po tisíciletí v Japonsku, Základen je tradiční čínská medicína se sítí akupunkturních drah, na kterých se pracuje prsty, palci, lokty, koleny, chodidly. Šiatsu vyrovnává energetickou nerovnováhu těla, mysli a duše.
REFLEXNÍ TERAPIE
Reflexní terapie je metoda, která umožňuje diagnostiku a nalezení nejslabšího místa organismu a efektivní započetí procesu jeho harmonizace. Pomocí reflexní terapie lze řešit či podporovat uzdravování závažnějších i lehčích onemocnění, ale slouží výborně i k vyladění zdravého organismu, uvolnění svalových i jiných křečí a detoxikaci organismu. Je velmi vhodná pro napravování nebo ulevování od potíží pohybového aparátu.
A DALŠÍ METODY BUDOU PŘIDÁNY